Dětský folklórní soubor Javorníček


Letošní tábor Javorníčku se přeměnil na Divoký západ


Letošní tábor Javorníčku se přeměnil na Divoký západ

 

Husté lesy, zelené louky, strouha u mlýna. A stany, dřevěná jídelna nebo táborové ohniště. Málokdo by uhádl, že toto léto se tábor Javorníčku v Žirovnici přeměnil na Divoký západ plný měst s jejich občas nebezpečnými osadníky a divokými koni, ale hlavně na místo plné dobrodružství a zábavy. Děti z Javorníčku se však Divokého západu nezalekly a rychle se zde rozkoukaly. Svůj počáteční dluh rychle splatily, a tak mohly začít bojovat o další území. Skoro osmdesát dětí se rozřadilo do oddílů, a vytvořilo tak Osadu Templíků, U zatočeného levorveru, Osadu Adaso Ukindaso, Revodepalivero los zapientoshento a Mancatoo fon Megafon. Děti pak mělo na starosti pět vedoucích a jedenáct instruktorů. Hlavním vedoucím tábora byl pro tento rok Jan Vespalec.

 

"S dětmi je to náročné, ale moc mě to baví. A myslím, že i je." Jan Vespalec, hlavní vedoucí tábora.

 

Denní program malých kovbojů pak byl různorodý. Než se ale děti, vedoucí a instruktoři pustili do zápolení o získání dalších vesnic, čekal je již tradiční budíček, rozcvička, takzvané zubání a hlavně vytoužená snídaně. Čerstvé rohlíky, máslo, marmeláda, čaj či kakao byly pryč hned poté, co se děti dostaly do jídelny. Po vydatné snídani pak následovala Píseň dne, kde všichni společně zpívali a učili se nové folklorní písně. Dopolední program nejčastěji tvořily zajímavé hry, jako například netradičně pojaté Člověče nezlob se. Vedoucí dohlíželi, aby byly všechny úkoly řádné plněny nebo aby (k nelibě všech soutěžících) oddíl zaplatil své těžce vydělané peníze šerifovi, pokud se dostane na tomu určené políčko.

 

O soutěže, akci, napětí a smích nebyla nouze. A všem také pořádně vyhládlo. Naštěstí kuchaři a zároveň vedení Javorníčku vždy připravili jídlo, po kterém se každý olizuje až za ušima. Jedním z nejoblíbenějších obědů jsou borůvkové vdolky. Borůvky si však musí strávníci nejdříve sami natrhat. Ale ne do pusy! Po každém obědě pak nastoupila služba dne. Děti z vybraného oddílu se postarají o hladký průběh celého dne kluci pohlídali oheň, dívky zase pořádek a čistotu v jídelně. A aby byli táborníci v bezpečí i po večerce, služba se také střídala v hlídání tábora. Jako odměna pak na ně čekala další den sladká odměna.

 

Po obědě si potřebovali odpočinout nejen děti, ale i vedoucí a instruktoři. Následoval tak odpolední klid, ve kterém všichni odpočívali, četli si nebo psali dopisy své rodině. Odpoledne po svačině pak následovala další zábava. V parných dnech se tak děti například ochladili vodou z potoka při oblíbeném lavórování, hráli míčové hry nebo šli na další z celotáborových her. A ať už byly pohybové nebo více na přemýšlení, vedené po stanovištích nebo připravené v táboře, všechny děti snaživě soutěžili, protože věděli, že na konci tábora bude pouze jeden oddíl vítězný.

 

Slunce pomalu zapadá, jídelna opět voní a každý už se nemůže dočkat večeře. A také večerního programu. Jeden z nejvydařenějších programů tohoto roku bylo hraní scének. Oddíly měly dostatečně času na to, aby každý mohl vymyslet svoje představení. To ale muselo obsahovat tato slova: kožený kaťata, kolt, zlatý důl, klisnička, ohnivá voda, přímá střela, barel, prásk!, laso, Vanytů, trenza, čutora, penalta, zapeklitý a džemovat. Všechny scénky se díky nadšení dětí moc povedly. A neztratí se. Jsou totiž natočené i na videu.

 

Celkem dva týdny prožily děti z Javorníčku táborové dobrodružství. Tím však dění v Žirovnici neskončilo. Třetí týden si mohli vychutnat táborovou atmosféru už všichni – rodiče, děti a přátelé Javorníčku. Uvidíme, co přinese další rok.

 

"Tábor hodnotím velice kladně. Osvědčili se noví instruktoři a vedoucí, program byl moc hezký, opět úplně jiný a dobře připravený. Bylo vidět, že si to děti užívají." Marie Čápová, vedoucí souboru

 

Připravila: Jana Frolcová

Fotogalerie